Pro testování jsem použil ostrou zakázku na ikony pro mapu.
Inkscape mě na první pohled velice překvapilo, naučit se dá plně během několika hodin, na rozdíl od Adobe Illustratoru, který mě dával do těla mnohem déle.
Jeho ovládání je velice klávesnicově ovládané, což také považuji v praxi za plus.
Nicméně, když jsem s radostí dokreslil první ikonu Inkscape se odebral do věčných lovišť a s ním i neuložená práce, ou....
Přes jeho nestabilitu, kterou, věřím, že vývojáři zafixují, na mě tento program působí velice pozitivně a osobně neznám lepší obdobu, která by byla nabízená zdarma.
Doporučuji otestovat! :)
Takový FAQ, ať nemusím někomu něco psát dokola, teď když se mě někdo zeptá třeba, jak mě vyhovuje Nikon F70, tak mu pošlu jen URL. :)
středa 12. srpna 2009
Adobe Illustrator Zdarma = Inkscape
7. srpna 09 přišla na svět nová open source obdoba vektorových grafických editorů, jako je Illustrator, Freehand, CorelDraw, nebo Xara X.
Tímto programem je Inkscape, který obsahuje i podporu standardu škálovatelné vektorové grafiky (SVG).
Inkscape jdu otestovat na reálné zakázce a pak napíšu, jak to s ním šlo, nicméně zatím na mě působí velice pozitivně. :)
Tímto programem je Inkscape, který obsahuje i podporu standardu škálovatelné vektorové grafiky (SVG).
Inkscape jdu otestovat na reálné zakázce a pak napíšu, jak to s ním šlo, nicméně zatím na mě působí velice pozitivně. :)
Jak přidat Sitemaps pro Seznam.cz
OD 7.11.2007 podporuje Seznam.cz
zpracování souborů sitemaps.
Na stránce sitemaps.org/protocol.php jsou informace o tom to protokolu.
Aby začal Seznambot načítat váš sitemaps, přidejte do souboru robot.txt následující řádek:
Sitemap: http://vasedomena.cz/souborsesitemap.xml
Je nutné adresu zadat celou, tedy abosulutní, včetně http://
zpracování souborů sitemaps.
Na stránce sitemaps.org/protocol.php jsou informace o tom to protokolu.
Aby začal Seznambot načítat váš sitemaps, přidejte do souboru robot.txt následující řádek:
Sitemap: http://vasedomena.cz/souborsesitemap.xml
Je nutné adresu zadat celou, tedy abosulutní, včetně http://
úterý 11. srpna 2009
Jak přidat Google Analytics ke službě Blogger
Pokud netušíte jak přidat službu Google Analytics, ke svému blogu na služně Blogger, zde je návod:
Nyní je jej vložte na svůj blog následujícím způsobem:
Toť vše :)
- Přihlaště se ke službě Google Analytics na http://google.com/analytics/. Načtě se vám ovládací panel.
- Kliknětě na "Přidat profil webových stránek" ve spod stránky.
- Zvolte "Přidat profil pro novou doménu"
- Vložte adresu svého blogu
- Služba vám vytvoří sledovací kód, vykopírujte jej do schánky
Nyní je jej vložte na svůj blog následujícím způsobem:
- Přihlaště se ke službě http://www.blogger.com/, ke svému účtu.
- Kliknětě na "Rozvržení"
- Pod odkazem "Rozvržení" klikněte na "Upravit HTML"
- HTML kód srolujte až na spod a těsně nad řádek s </BODY>
vložte svůj sledovací kód a klikněte na uložit změny.
Toť vše :)
pondělí 10. srpna 2009
Velikost písma HTML díl 2.
Osobně jsem donedávna používal absolutní velikosti písma, aby mělo písmo všude stejnou velikost.
Nyní jsem si oblíbil přístupný web, takže přecházím na níže uvedenou metodu s využitím relativního určování velikosti písma, které může být uživatelsky měněno, což je hlavně dobré pro naše zrakově postižené občany či zmenšeno pro kybernetické masochisty.
Ve většině prohlížečích je základní velikost písma přednastavena na 16 px, takže jí pouze zmenším procentuálně na 62.5%, jelikož je teď trendy a in mít malé písmo. Takže výsledkem mám základní velikost: 16 px × 62,5 % = 10 px, konkrétně v CSS tedy:
html {
font-size: 62.5%;
}
Tím máme krásnou základní velikost 10px a pak už lehce víme, že pomocí 1,2em dostaneme 10px X 1,2 = 12px veliké písmo, pro 1,5em tedy 15px a tak dále, a tak dále....
(I zde by se samozřejmě dalo používat procentuální vyjádření, ale mám raději tuto volbu. ) Konkrétně například:
body {
font: 1.2em Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif;
line-height : 140%;
}
h1 {
font-size: 1,5em;
}
Je také dobré definovat už na začátku výšku řádku, proto ono line-height u tagu body.
Ještě jedno moje malé doporučení, uživatel si sice může teoreticky zvětšit písmo, ale prakticky to je tak, že chudák neví vůbec jak na to, je rád za radu od svého synovce jak se ten počítač zapíná a tím končí, takže miniaturní písma raději nepoužívat.
Nyní jsem si oblíbil přístupný web, takže přecházím na níže uvedenou metodu s využitím relativního určování velikosti písma, které může být uživatelsky měněno, což je hlavně dobré pro naše zrakově postižené občany či zmenšeno pro kybernetické masochisty.
Ve většině prohlížečích je základní velikost písma přednastavena na 16 px, takže jí pouze zmenším procentuálně na 62.5%, jelikož je teď trendy a in mít malé písmo. Takže výsledkem mám základní velikost: 16 px × 62,5 % = 10 px, konkrétně v CSS tedy:
html {
font-size: 62.5%;
}
Tím máme krásnou základní velikost 10px a pak už lehce víme, že pomocí 1,2em dostaneme 10px X 1,2 = 12px veliké písmo, pro 1,5em tedy 15px a tak dále, a tak dále....
(I zde by se samozřejmě dalo používat procentuální vyjádření, ale mám raději tuto volbu. ) Konkrétně například:
body {
font: 1.2em Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif;
line-height : 140%;
}
h1 {
font-size: 1,5em;
}
Je také dobré definovat už na začátku výšku řádku, proto ono line-height u tagu body.
Ještě jedno moje malé doporučení, uživatel si sice může teoreticky zvětšit písmo, ale prakticky to je tak, že chudák neví vůbec jak na to, je rád za radu od svého synovce jak se ten počítač zapíná a tím končí, takže miniaturní písma raději nepoužívat.
Velikost písma HTML díl 1.
Nastavení velikosti písma pomocí CSS a jeho konečné řešení
Jelikož je ohledně nastavení písma v CSS mnoho dohadů, každý webmaster jiný názor, rozhodl jsem se popsat jak to je doopravdy.
Takže nejprve malá rekapitulace technického problému:
Písmo můžeme pomocí CSS nastavovat pomocí:
Například Internet Explorer má výchozí velikost písma o jeden řád větší, než Firefox či Mozilla.
Dále také verze CSS1 má jiné přednastavení, než verze CSS2.
Takže jak na to:
Obecně je teď pravidlem nepoužívat absolutní jednotky písma, jelikož si uživatelé, zejména zrakově postižení, nemohou nastavit velikost písma, tak jak jim vyhovuje. Pokud ovšem absolutní nastavení použijete, je to tak naprosto v pořádku, jinak by také tyto jednotky neexistovali, pouze se řadíte mezi programátory "sparťany", kteří jsou názoru, že kdo to nepřečte, nemá to co číst. Také nedodržujete pravidla přístupného webu, které jsou ovšem povinné pouze pro některé stránky, jako jsou například státní weby. Takže si lehké diskriminování v klidu užívejte.
Pokud použijete pro nastavení px tedy pixely (malé čtverečky, ze kterých je složen obraz na monitorech) jsou různě velké nejem na různých zařízení, ale také na různých prohlížečích.
Ale i toto je v také pořádku, pokud je vaším záměrem, aby se písmo zobrazovalo odlišně.
Pokud se rozhodnete používat pouze klíčová slova xx-small, x-small, small, medium, large, x-large, xx-large, bude mít narosto rozdílné výsledky na různých zařízení, ale na druhou radost, že jste členy naprosté menšiny. Už jenom rozdíly mezi CSS jsou zarážející, například.
Tvůrci této normy byli rozhodně asi inženýři. :)
Druhý díl
Jelikož je ohledně nastavení písma v CSS mnoho dohadů, každý webmaster jiný názor, rozhodl jsem se popsat jak to je doopravdy.
Takže nejprve malá rekapitulace technického problému:
Písmo můžeme pomocí CSS nastavovat pomocí:
- absolutně (absolutními jednotkami) - nejčastěji pixely px, ale táké body pt, mm, cm, in (palec = 2,54 cm), pt (1/72 palce), pc (pica = 1/6 palce)
- relativně (relativními jednotkami): - ex (oproti výšce malého písmene x), em ( oproti šířce velkého písmene M), nebo v %
- pomocí klíčových slov - xx-small, x-small, small, medium, large, x-large, xx-large
Například Internet Explorer má výchozí velikost písma o jeden řád větší, než Firefox či Mozilla.
Dále také verze CSS1 má jiné přednastavení, než verze CSS2.
Takže jak na to:
Obecně je teď pravidlem nepoužívat absolutní jednotky písma, jelikož si uživatelé, zejména zrakově postižení, nemohou nastavit velikost písma, tak jak jim vyhovuje. Pokud ovšem absolutní nastavení použijete, je to tak naprosto v pořádku, jinak by také tyto jednotky neexistovali, pouze se řadíte mezi programátory "sparťany", kteří jsou názoru, že kdo to nepřečte, nemá to co číst. Také nedodržujete pravidla přístupného webu, které jsou ovšem povinné pouze pro některé stránky, jako jsou například státní weby. Takže si lehké diskriminování v klidu užívejte.
Pokud použijete pro nastavení px tedy pixely (malé čtverečky, ze kterých je složen obraz na monitorech) jsou různě velké nejem na různých zařízení, ale také na různých prohlížečích.
Ale i toto je v také pořádku, pokud je vaším záměrem, aby se písmo zobrazovalo odlišně.
Pokud se rozhodnete používat pouze klíčová slova xx-small, x-small, small, medium, large, x-large, xx-large, bude mít narosto rozdílné výsledky na různých zařízení, ale na druhou radost, že jste členy naprosté menšiny. Už jenom rozdíly mezi CSS jsou zarážející, například.
Klíčové slovo | Velikost vůči normálnímu písmu | |
---|---|---|
CSS 1 | CSS 2 | |
xx-small | 30% | 58% |
x-small | 44% | 69% |
small | 67% | 83% |
medium | 100% | 100% |
large | 150% | 120% |
x-large | 225% | 144% |
xx-large | 338% | 173% |
Tvůrci této normy byli rozhodně asi inženýři. :)
Druhý díl
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)