Nikon F70 RecenzeNedal jsem na recenze na internetu, které jsou velice rozporuplné a naopak mě toto kontroverzní tělo začalo ještě více zajímat, tak jsem se rozhodnul přidat ho do sbírky.
A zde je moje recenze na zrcadlovku Nikon F70 ekvivaletní na americkém trhu pod názevem Nikon N70.
Když jsem dostal do rukou tuto zdrcadlovku první co mě mile překvapilo jak se velice dobře drží, při focení více ocením masivitu, než drobounké těla, která nutí pořídit si grip.
Dle váhy byl poznat i vysoký podíl kovu, což beru jako další plus.
Druhý den v poledne jsem popadl Fomu 200 založil jí a vydal se testovat.
Stavil jsem se raději pro nové baterky, ouha, 380Kč. Údajně existuje možnost nasadit nabíjecí baterky, které mají ovšem trochu jiné napětí, ale při této ceně, to rozhodně zkusím. (Náklady odhadem 400Kč za dvě dobíjecí baterie + 300Kč nabíječka)
Nastalo první překvapení, ač jsem držel spoustu Nikoních těl v ruce, vrátil jsem se raději pro manuál.
Ovládání je opravdu nezvyklé, na toto téma se nemohu vyjádřit, myslím, že má své klady a zápory. Dle názorů ostatních jsem pochopil, že se nedá hodnotit objetivně a záleží na gustu každého uživatele.
První snímek. Cvak, cvak, cvak, velice tiše, ale původně jsem chtěl udělat pouze jeden. Spoušť je velice citlivá až překvapivě narozdíl od ostatních ovládacích prvků.
Jinak mě přišel velice tichý a autofocus dostatečně rychlí i když bude jistě pozadu před F100, ale to he hold již jiná třída.
Při dalším snímku jsem otestovat i funkci tichého chodu, která je docela zajímavá, rád se snažím být co nejvíce po tichu a pokud je v blízkosti kameraman, tak to jistě ocení i on.
Hledáček krásně svělý, všechny důležité informace obsahuje.
Mimo klasických scénických režimů, které jsou pohotově pod jedním tlačítkem + otočení kolečkem, jsou klasické režimy schované v menu, přes složitější přístup, avšak zajímavé řešení mám tento foťák v uživatelsky nadefinovatelném režimu.
Režimy jsou tři plus "nouzový" reset do programové automatiky se segmetovým měřením. Tyto režimy se dají rychle vyvolat přes tlačítko OUT + otočení kolečkem.
Nezvyklé ale osobně mě to přišlo praktické a nastavil jsem si M + bodové měření, M + středové a pohotové A + segmentové.
Zatím samé klady, ale co bych považoval za mínus je měření, je sice přesné, ale korekce jse schovaná v menu a když jsem se pokusil použít zmrazení expozice AE-Lock, tak pozice tlačítka u pravého kraje těla donutila můj palec, aby přestal držet tělo, takže focení jednou rukou je docela nestabilní.
Narozdíl od jiných Nikoních těl, které mají AE lock pěkně, tak aby nebylo prsty třeba přesunovat.
Nejčastěji používám mód M, tak mě zajímalo při pohledu na jedno jediné kolečko, jak budu nastavovat clonu i čas zároveň. Nastavování přes jedno kolečko s tím, že tlačítkem se přepíná zda nastavuji clonu, či čas nemám radá, takže jsem se z prvu bál.
Ale v tomto je to perfektní, kolečkem jenom čas a clonu pěkně po staru clonovým kolečkem na obějktivu.
Další den jsem vytáhnul ze skříně staré Nikoní pevné oběktivy a otestovat hlaví důvod, proč mě toto tělo příjde dobré. Ač jde o relativně moderní stroj. Umí měřit centrálně i bodově s mechanickými skly. Dokonce i bez oběktivu, takže je možnost hrát si s dírkovou komorou, která umí měřit.
Po západu slunce mě došlo, že toto tělo je stavěné na focení za světla.
Nemá předskoplení zrcátka a ani podsvětlený display. Druhý konkat na blesk také není, ale to se dá nahradit přes sáňky.
A když jsem u té tmy, mrzí mě, že už tohle tělo nemá šroub na klasickou dráťěnku.
Jako poslední mínus bych přidal absenci náhledu hloubky ostrosti.
Toto jsou sice mínusy, ale u nižší řady s tím počítám, než jako mínusy bych to označil jako důvody proč si pořídit vyšší řadu F100.
Celkový dojem mám z tohoto kontroverzního stroje perfektní a nějakou tu dobu na světle s ním pobudu. :)
Ještě byc rád dodal, že všeobecně se u totho těla diskutuje o barevném display, hlavně, že je čitelný a má všechny potřebné informace, takže k tomuto nemám co více dodat.
Za pár měsíců přidám pokračování.
